jaro 1997: Slovenský Kras

Vybrán časný termín (začátek dubna), aby vejlet nekolidoval s porodem u Kubitů. Účastnili se F.,V.,HH.,M. - Petrovem do Popradu a autobusem do Rožňavy, kde čekal Ľ. V Praze zima, v Popradu sníh, v Rožňavě slunce a teplo.

Po vydatné snídani před rožňavskou samoobsluhou odjezd autobusem do Rakovnice, výstup na Plešiveckou planinu - strmá cesta lesem, nahoře rovná planina, závrty, jalovcové keře, občas ve stínu sníh. Polední odpočinek (Jack Daniels), ze kterého nás vyrušovali domorodci porážející stromy a tahající je terénním vozidlem. Odpoledne sestup z planiny po žluté značce do Slavce, načerpání vody u vodního zdroje (diskuse s čerpačem o průtoku). Marně jsme se pokoušeli najít na mapě vyznačenou Pstružiu jaskyňu. Poté výstup průsekem elektrického vedení na Silickou planinu, na mapě nalezena ideální spací salaš, ve skutečnosti jme ji nenašli, ač jsme se už za šera snažili. Nocleh volně na kraji lesa.

Druhý den ráno lehká dezorientace, kde že to jsme - na Silické planině je jeden vysílač vedle druhého, nakonec jsme určili, který je ten nejbližší a podle něj se zorientovali. Přímou čarou přes lesy a kopce k na mapě vyznačeným propastem (V. se asi na půl hodiny ztratil, když obcházel kopec z druhé strany než ostatní). Poblíž propastí uschovány batohy a zahájen průzkum okolních závrtů: nalezena Silická jaskyňa a všechny propasti: {Velká|Malá} {Buková|Železná} priepasť. Dále po planině kolem ohořelých jalovcových porostů do Silice, návštěva hospody, rozmluva s připitým čechofilem, který po nás nechal pozdravovat prezidenta Havla a oběd u hřbitovní zdi. Ze Silice zpět na planinu, cestou hašení vypalovaných mezí, zkoumání studny s vahadlem. K večeru jsme se usadili u vhodné chaty, uvařili čaj, V. a Ľ. se šli podívat kousek dál, nebude-li tam vhodnější nocležiště. Našli chatu s verandou a ohništěm, přesunuli jsme se k ní a utábořili se tam.

Ráno sestup bukovým lesem do Krásnohorského Podhradia, hledání Krásnohorské jeskyně - nejdříve marně v lomu, posléze V. našel vyvěračku a u ní vchod: ze začátku vyvrtaný tunel, posléze bahnitá jeskyně s podzemní říčkou (občas přes vodu volně položená prkna k přecházení). Voda zřejmě nad normálním stavem, před jezírkem jsme se otočili a vrátili do vesnice, kde jsme naskočili do autobusu a dojeli do Rožňavy - odtud Ľ. a F. do Bystrice (v autobuse diskuse s domorodci o životě), ostatní zpět přes Poprad (polévka v nádražní restauraci s výhledem na západ slunce nad kolejištěm).