Duben 2000: Slovenský Raj

Vybrán předvelikonoční víkend, účast 7 lidí (JH, RH, LH, VH, MK, PF+1), by» jednu chvíli před akcí hrozilo mnoľství aľ dvojciferné. Sraz v Dobąiné na náměstí, po shledání se start po zelené směr sedlo Dobąinský vrch, kolem skládky (obhlíľení komunistické literatury). V sedle polední odpočinek, sestup do Mlynků a po jiľním svahu Velké Knoly do sedla Grajnár. Ranní hic během dne polevil, odpoledne několik očekávaných přeháněk. Nocleh zamýąlen v chatě Javor na Grajnáru, která byla před několika lety (LH+2 na přechodu Koąice - Istebné) opuątěná. Nyní byla stále opuątěná, ale kromě toho dobře zamčená. Přeháňky nabraly na intenzitě, po setmění jsme se stěsnali pod plechovou stříąku, RH na stůl přístřeąku turistického typu.

Zmíněný přístřeąek.
Vaření snídaně: vepředu vločky na Clintonovi, vzadu čaj na Ogoňku.	Sněhu bylo místy poľehnaně.
Někde rostl ąafrán -	jinde chodili medvědi

Ráno zpět na západ na Malú Knolu a Čertovu Hlavu. Původním úmyslem VH bylo placatit se první dny kolem samotného Ráje a aľ poslední den se zmáčet v soutěskách. Zmáčeli jsme se tedy v závějích sněhu na hřebeni a s očekáváním teplejąí vody seąli k Dedinkám a vyrazili Zejmarskou roklinou vzhůru. Kdo ji znal v letní podobě, byl překvapen mnoľstvím vody - ze začátku jsme se jeątě snaľili vybírat suchou cestu, postupně vąichni rezignovali a brouzdali se korytem.

Oběd nahoře na Geravech, odtud na Glac a dolů k nádrľce Klauzy. Na hrázi vyhlédnuto vhodné místo k přespání (aľ na ten rambajs od tekoucí vody), průzkum Tomáąovské Belé. Znovuobjevena jeskyně kdysi nalezená VH+MK, návrat ke Klauzám a vaření mnoha polévek.

Poslední den nahoru Sokoliou dolinou, impozantní vodopády, dolů Suchou Belou. Sestup dolinami je zakázán a nelze jej doporučit - v sezóně je to obtěľování proudu turistů lezoucích nahoru, mimo sezónu nutno počítat s klouzáním a padáním. Potkali jsme jednu skupinu Maďarů, kterým jsme se vyhli celkem v pohodě.

Sokolia dolina, na rebríku ZA2.

Dole (Podlesok) suąení bot, likvidace zásob, poté po proudu Hornádu k Letanovskému Mlýnu (stupačky, re»azy, zábavná historka o 5letém dítěti). Doprovázeni houfem ľebrajících cikáňat jsme dorazili na zastávku Letanovce, odtud do Popradu, veselá scénka s RH a zaseknutým zipem u kapsy s peněľenkou v nádraľním bufetu. Zbaběle jsme ho tam zanechali (stejně chtěl jet Tatranem přes Bratislavu).

Fotky dodali JH (přístřeąek, stopy) a RH (ostatní).

Dodatečně doplněn motivační úryvek poslaný JHem před akcí do mailing listu.