.....
"Vstave, dvihe se, ty medvedu stare,
 at ja nemosim gu tvojemu nosu uderku vzit!
 Zima je pryc, uz jeji konec vzala,
 divoky husy uz kricijo v povetri
 a ten dwarf willow, ta krpata vrba
 uz tez vyhani jehnede pod snehem.
 A co ty tam porad sedis u teho srajbtysa,
 jako nejake smradlave skunk?
 Vstave, dvihe se, rychtuj si tvuj sledge,
 nebo jak vy tu rikate, ty sanky,
 chyste zivo - byti, paste, flinty, amunysn -
 ale jezusmarja, at nic nezapomenes!
 Potem zaprahe ty tvoje pravo - krvavy vlcaky,
 napred lidra, potem ty vostatni,
 Pekne jich zaksiruj, aby se nevodrili,
 a hajdy hou! na vysoke sever!
 Uvidis tam bozi divy, ledovy kramy,
 kozesinovech zvirat jakoby nasypal,
 tulenuch, mrozuch, medveduch, lisek, zes to nevidel.
 A esli bys mel zvlast veliky scesti,
 mozes tam ulovit i tu bilo vydru
 a s no k velikimu scesti prijit.
..........
(Jan Kresadlo)